Technologický průmysl dramaticky zvyšuje svůj vliv v Bruselu a utrácí rekordních 151 milionů eur ročně na lobbing – o více než 50 % více než před čtyřmi lety. Zjištění, které ve středu zveřejnily nevládní organizace Corporate Europe Observatory (CEO) a Lobby Control, zdůrazňuje společné úsilí o formování pravidel Evropské unie (EU) uprostřed vnějšího tlaku ze strany americké administrativy.
Rozsah vlivu technologických společností
Výrazný nárůst výdajů na lobbování ukazuje na vysoké sázky spojené s právními předpisy EU v oblasti technologií. Náklady – 151 milionů EUR ročně – představují významnou investici k ovlivnění politických rozhodnutí, která budou mít hluboký dopad na největší světové technologické společnosti. Nárůst odráží zvýšenou angažovanost, protože EU prosazuje komplexní nová pravidla.
Klíčové výdaje a rostoucí rozpočty
Za tímto růstem stojí několik společností. Meta vede cestu s výdaji 10 milionů EUR, následuje Microsoft a Apple, každý investuje 7 milionů EUR. Deset společností – Meta, Microsoft, Apple, Amazon, Qualcomm, Google, Digital Europe, Telefonica, Intel a Samsung – tvoří významnou část celkových nákladů, které dosahují 49 milionů eur ročně.
Je pozoruhodné, že několik společností výrazně zvýšilo své rozpočty na lobování:
- Amazon: Nárůst o 4,2 milionu eur
- Microsoft a Meta: Obě společnosti zvýšily svůj rozpočet o 2 miliony eur
- Digital Europe: Skupina podnikatelské lobby složená z mnoha velkých technologických společností navýšila svůj rozpočet o 1,2 milionu EUR.
Vnější tlak a regulační tlak
Tento nárůst lobbistických snah přichází v době, kdy legislativa EU v oblasti technologií čelí kritice a odporu. Americká administrativa za prezidenta Donalda Trumpa vyjádřila obavy z navrhovaných pravidel EU a tvrdila, že jsou příliš restriktivní a potlačují inovace.
- Viceprezident JD Vance kritizoval přístup Evropy ke svobodě slova.
- Sekretář zahraničí Marco Rubio vyzval diplomaty, aby podkopali zákon EU o digitálních službách.
Tyto vnější tlaky vyvolaly debatu o Evropském zákoně o umělé inteligenci, jehož cílem je regulovat systémy umělé inteligence na základě jejich potenciálních rizik pro společnost.
Obavy z vlivu společnosti
Významné zvýšení výdajů na lobbování vyvolává obavy mezi skupinami na podporu spotřebitelů. Výzkumník Corporate Europe Observatory Bram Vranken to označil za „hluboce znepokojivé“ a zdůraznil, že Evropská komise by měla upřednostňovat prosazování své „digitální knihy pravidel“ spíše než se podléhat tlaku ze strany firemních zájmů.
„Evropská komise musí zdvojnásobit své úsilí o prosazení své „digitální knihy pravidel“, než aby se nechala ovlivňovat mocnými firemními zájmy,“ řekl Vranken.
Možné regulační úpravy
Zatímco Evropská komise popírá jakékoli plány na pozastavení implementace zákona o umělé inteligenci, očekávaný balíček pro zjednodušení digitálních technologií, který má být zveřejněn v polovině listopadu, by mohl společnostem, na které se zákon o umělé inteligenci vztahuje, poskytnout určitou úlevu. To naznačuje možnou ochotu upravit pravidla v reakci na obavy podniků, i když rozsah těchto změn se teprve uvidí.
Reakce EU na hrozby USA
Situaci zkomplikovaly další celní hrozby ze strany USA, což přimělo zákonodárce EU k tomu, aby vyzvali komisařku pro technologie Hennu Virkkynen k důraznější reakci. Zatímco mluvčí Evropské komise hájila Virkkynen a řekla, že „stojí proti všem nepodloženým tvrzením“, někteří zákonodárci vyjádřili frustraci nad nedostatkem konkrétních kroků po Trumpově varování, že země, které nerespektují americké technologické společnosti, mohou čelit následkům.
Rostoucí přítomnost Big Tech v Bruselu zdůrazňuje intenzivní bitvu o formování budoucnosti digitální regulace v Evropě. Výsledek tohoto boje bude mít významné důsledky pro inovace, hospodářskou soutěž a práva spotřebitelů na celém světě. Euronews kontaktovaly Meta, Microsoft a Apple s žádostí o vyjádření.
